Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Reakce sýkor na varovné hlasy v krmítkových experimentech
Lipanská, Barbora ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Petrusková, Tereza (oponent)
LIPANSKÁ, B. 2011: Reakce sýkor na varovné hlasy v krmítkových experimentech. Diplomová práce. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Sýkora koňadra (Parus major) používá k varování před pozemními predátory a sedícími vzdušnými predátory varovné hlasy složené z vysokofrekvenčních tonálních slabik a sérií chrastivých širokopásmových slabik. Funkce některých akustických parametrů těchto komplexních hlasů byla testována v playbackovém experimentu na krmítku. Jako nejúčinnější se ukázalo varování dvou ptáků současně. Významnější pro varovnou funkci hlasů byly širokopásmové slabiky. Délka sérií širokopásmových slabik měla opačný vliv než u některých severoamerických sýkor rodu Poecile. Na varovné hlasy sýkory koňadry reaguje i sýkora modřinka (Cyanistes caeruleus). Její reakce je však slabší. Tento rozdíl může být způsoben její slabší kompetiční schopností vůči koňadře. Klíčová slova: antipredační chování, varovné hlasy, sýkory, playbackový experiment
Vliv atrapy na chování samců strnada obecného a budníčka menšího v playbackových experimentech
Kubátová, Hana ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Veselý, Petr (oponent)
Playbackový experiment, ve kterém se zkoumanému jedinci přehrává nahrávka vokalizace a sleduje se jeho reakce, je hojně používaným nástrojem pro zkoumání ptačího zpěvu a jeho funkcí. Nejčastěji se používá samotný akustický stimul, někdy se však přidává také stimul vizuální v podobě atrapy. Atrapou bývá vycpanina daného druhu nebo modely vyrobené z různých materiálů. Mezi výzkumníky se diskutuje, jestli je nebo není potřeba atrapu v pokusech používat a jak její přítomnost ovlivňuje chování testovaných jedinců. Je však jen malé množství studií, které se na tuto problematiku přímo zaměřují a vliv atrapy testují. Nejlepším způsobem, jak působení atrapy na pěvce v playbackových experimentech otestovat, je podrobit stejné samce oběma variantám pokusu (s atrapou a bez atrapy) a reakce porovnat. Cílem této práce bylo provést právě takové pokusy na samcích budníčků menších (Phylloscopus collybita) a strnadů obecných (Emberiza citrinella) a zjistit, jestli se budou chovat v obou variantách experimentu podobně, nebo bude jejich reakce v přítomnosti atrapy zesílena. Budníčci reagovali v pokusu s atrapou výrazně agresivněji. Největším rozdílem byla doba strávená útočením na atrapu a setrvání v její těsné blízkosti. U strnadů neměla atrapa významný vliv na behaviorální reakci, ale ovlivnila reakci vokální. Samci...
Vliv atrapy na chování pěvců v playbackových experimentech
Kubátová, Hana ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Linhart, Pavel (oponent)
Pro zkoumání ptačího zpěvu a jeho funkcí se hojně využívá playbackových experimentů, při kterých je testovanému jedinci přehrávána nahrávka vokalizace a sleduje se jeho reakce. Většina studií používajích playback prezentuje pouze akustický stimul. Někdy se však připojuje také atrapa představující stimul vizuální. Tato literární rešerše se zabývá otázkou, zda a případně jak může přítomnost atrapy ovlivnit chování pěvců. V první části je podle zaměření vybráno několik skupin experimentů. V nich je pak porovnáváno, jak často se v daném typu experimentu atrapa používá, jak se v závislosti na její přítomnosti liší design a zejména výsledky pokusů a co o jejím použití soudí sami autoři. Následuje pokus o porovnání v rámci druhů, avšak kvůli rozličnosti experimentálních přístupů a prezentování výsledků v odlišných, často neporovnatelných fromách, nebylo možné předložit ucelené výsledky. Dále jsou rozebírány spíše ojedinělé studie, kde byly pokusy s atrapou a bez atrapy provedeny na stejných jedincích. Z rešerše vyplývá, že atrapa samcům často umožňuje projevit další vzorce chování, které mohou výzkumníci sledovat, a může tak zpřesnit vyhodnocení síly reakce. Při výzkumu agresivních signálů je pro ověření jejich spolehlivosti přítomnost atrapy nezbytná. S atrapou jsou podmínky přirozenější, avšak zvyšuje...
Reakce sýkor na varovné hlasy v krmítkových experimentech
Lipanská, Barbora ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Petrusková, Tereza (oponent)
LIPANSKÁ, B. 2011: Reakce sýkor na varovné hlasy v krmítkových experimentech. Diplomová práce. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Sýkora koňadra (Parus major) používá k varování před pozemními predátory a sedícími vzdušnými predátory varovné hlasy složené z vysokofrekvenčních tonálních slabik a sérií chrastivých širokopásmových slabik. Funkce některých akustických parametrů těchto komplexních hlasů byla testována v playbackovém experimentu na krmítku. Jako nejúčinnější se ukázalo varování dvou ptáků současně. Významnější pro varovnou funkci hlasů byly širokopásmové slabiky. Délka sérií širokopásmových slabik měla opačný vliv než u některých severoamerických sýkor rodu Poecile. Na varovné hlasy sýkory koňadry reaguje i sýkora modřinka (Cyanistes caeruleus). Její reakce je však slabší. Tento rozdíl může být způsoben její slabší kompetiční schopností vůči koňadře. Klíčová slova: antipredační chování, varovné hlasy, sýkory, playbackový experiment
Being angry, singing fast? Signalling of aggressive motivation by syllable rate in a songbird with slow song
JAŠKA, Pavel
In this study, we focused on the role of syllable rate in territorial interaction of chiffchaff males. We confronted each tested male with one of three playback types which differed in song rate (slow, non-manipulated, fast). The behaviour and the song of each subject were recorded before, during and after the treatment. Males that attacked the loudspeaker during playback sang faster before the stimulation. When birds continued singing during playback they increased syllable rate when exposed to fast or non-manipulated song. Our results indicate that syllable rate could be a signal of aggression in chiffchaff and play a role as a conventional signal rather than a handicap signal.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.